Sametová revoluce byla fraška a polistopadové změny přinesly mafii a korupci
Tvrzení
- „Sametová revoluce byla domluvená fraška, která otevřela dveře korupci, mafii a zlodějům.“
- „Havel zradil národ, vše prodal Západu.“
- „Všichni kradli, stát rozprodal vše.“
- „Předtím byl klid, posléze chaos. Dnes je to horší než dřív.“
Tento narativ – že sametová revoluce byla podvod, předem domluvená fraška, a že po roce 1989 přišla jen korupce, mafie a zrada ideálů – patří mezi nejrozšířenější dezinformační a cynické reinterpretace moderních dějin. Opírá se o částečné pravdy, ale selektivním výkladem, bez kontextu a s důrazem na selhání některých jedinců zpochybňuje celý demokratický vývoj Česka po roce 1989. Níže uvádím věcný a historicky podložený rozbor, doplněný o odbornou českou literaturu.
Václav Havel národ určitě nezradil a navíc nikdy nerozhodoval o ekonomické privatizaci. Zasazoval se o lidská práva, demokracii a mezinárodní integraci. Privatizace měla chyby, ale většina majetku byla kvůli době socialismu technologicky zastaralá a ekonomicky nevýkonná. Komunistický „klid a pořádek“ byl vynucený policejním státem a cenzurou. V mnoha ohledech (svoboda, ekonomika, zdravotní péče, životní úroveň ad.) je život od 90. let dodnes mnohonásobně kvalitnější.
Proč je to zavádějící a nepravdivé?
- Neexistuje důkaz o tom, že by revoluce byla zinscenovaná.
- Přechod k demokracii byl nekrvavý a rychlý, ale rozhodně ne bez konfliktu a rizik.
- Problémy 90. let (korupce, mafie) byly výsledkem kolapsu totalitního systému – nikoli důkazem, že demokracie je horší než komunismus.
Byla sametová revoluce fraška?
Ne. Neexistuje žádný seriózní historický důkaz, že by revoluce byla "domluvená" mezi StB či jinými orgány a opozicí (disentem).
-
Tento narativ vychází zejména z mýtu o "nastrčeném" studentovi Zifčákovi (agent StB, který hrál roli studenta Růžičky při demonstraci 17. 11.). Avšak Zifčák nehrál žádnou zásadní roli v událostech – nebyl iniciátorem ani hybatelem revoluce.
Revoluce byla spontánním vzedmutím veřejnosti, inspirovaná pádem berlínské zdi a změnami v Polsku, Maďarsku a NDR.
Přinesla transformace po roce 1989 jen korupci a mafii?
Tvrzení
- „Sametová revoluce byla domluvená fraška, která otevřela dveře korupci, mafii a zlodějům.“
- „Havel zradil národ, vše prodal Západu.“
- „Všichni kradli, stát rozprodal vše.“
- „Předtím byl klid, posléze chaos. Dnes je to horší než dřív.“
Tento narativ – že sametová revoluce byla podvod, předem domluvená fraška, a že po roce 1989 přišla jen korupce, mafie a zrada ideálů – patří mezi nejrozšířenější dezinformační a cynické reinterpretace moderních dějin. Opírá se o částečné pravdy, ale selektivním výkladem, bez kontextu a s důrazem na selhání některých jedinců zpochybňuje celý demokratický vývoj Česka po roce 1989. Níže uvádím věcný a historicky podložený rozbor, doplněný o odbornou českou literaturu.
Václav Havel národ určitě nezradil a navíc nikdy nerozhodoval o ekonomické privatizaci. Zasazoval se o lidská práva, demokracii a mezinárodní integraci. Privatizace měla chyby, ale většina majetku byla kvůli době socialismu technologicky zastaralá a ekonomicky nevýkonná. Komunistický „klid a pořádek“ byl vynucený policejním státem a cenzurou. V mnoha ohledech (svoboda, ekonomika, zdravotní péče, životní úroveň ad.) je život od 90. let dodnes mnohonásobně kvalitnější.
Proč je to zavádějící a nepravdivé?
- Neexistuje důkaz o tom, že by revoluce byla zinscenovaná.
- Přechod k demokracii byl nekrvavý a rychlý, ale rozhodně ne bez konfliktu a rizik.
- Problémy 90. let (korupce, mafie) byly výsledkem kolapsu totalitního systému – nikoli důkazem, že demokracie je horší než komunismus.
Transformace byla složitá a problematická, ale otevřela prostor pro svobodu, ekonomický růst a integraci do Západu. Ano, objevila se divoká privatizace, korupce, ekonomická kriminalita, ale nešlo o záměrný důsledek revoluce – šlo o přechodový jev.
Kontext:
-
Komunistický režim nezanechal funkční právní stát, tržní ekonomiku ani demokratické instituce.
-
Mafie a šedá ekonomika už existovaly za socialismu (tzv. "veksláci", korupce v podnicích, černý trh).
Havlova vláda i pozdější političtí lídři (Klaus, Dlouhý, Dyba...) čelili těžké situaci – bez precedentu.
SHRNUTÍ
Narativ o "frašce" a "zradě" v roce 1989 zjednodušuje a znevažuje skutečný význam demokratických změn. Ano, transformace měla problémy, ale alternativou by byla buď stagnace, nebo násilný rozpad režimu. Demokratické hodnoty, svoboda, otevřenost a členství v západních strukturách jsou výsledkem sametové revoluce, nikoli jejím popřením.
Literatura výběrem:
- SUK, Jiří. Labyrintem revoluce. aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Vydání třetí. Obzor. Praha: Prostor, 2020. ISBN 978-80-7260-448-7.