Neonacismus a ruský boj s fašismem

Neonacismus v Německu a Evropě

• Neonacismus v Německu existuje – ale je předmětem aktivního boje demokratických institucí.
• V Německu je extrémní pravice pod státním dohledem (BfV – Úřad na ochranu ústavy).
• Strany jako AfD nebo neonacistické skupiny čelí oprávněným omezením, zákazům, soudům, trestům.
• Německo je zároveň hlavním sponzorem vzdělávání o holokaustu a nacismu (např. památníky, školy, TV, výzkum). Přítomnost neonacistů neznamená státní toleranci – právě naopak: jde o známku otevřeného, demokratického boje se zlem. 

Ruský "boj proti fašismu" je ve skutečnosti propagandistický nástroj

• Kreml zneužívá pojem „fašismus" k dehonestaci všech svých oponentů – a to zcela mimo historické souvislosti.
• Ukrajina není fašistický stát. Ano, existují tam nacionalistické skupiny, ale ty nejsou ve vládě, neřídí stát, a jejich ideologie byla v mnoha směrech omezena. 
• Rusko samotné trpí silnými prvky autoritářství, nacionalismu a militarismu – což má k fašismu blíž než mnohé Ruskem osočované demokracie.
• Například novinářská svoboda je jedna z nejnižších na světě.

SHRNUTÍ

• Historie není černobílá, ale nálepka „nacisté na Západě vs. antifasisté v Rusku“ je dezinterpretací reality, často účelovou propagandou.

• Západní demokratické státy nikdy neonacismus nepřijaly za legitimní proud – naopak se mu věnují, reflektují ho a bojují proti němu. Německo si sype popel na hlavu od roku 1945, narozdíl od Ruska, kde prvky fašismu a totalitarismu sílí.

• Rusko používá "boj proti fašismu" jako zástěrku pro imperiální a agresivní politiku (např. při napadení Ukrajiny v roce 2022).

Literatura výběrem:

• SNYDER, Timothy. Cesta k nesvobodě. Rusko, Evropa, Amerika. V českém jazyce vydání první. Přeložil Martin POKORNÝ. V Praze: Paseka, 2019. ISBN 978-80-7432-981-4.
• Vojtěch Dárvík Máca. Fašisté na Ukrajině. Mýty, legendy a pravda skrytá za symboly. Paměť národa, 2023.