Komunistické procesy a poprava Milady Horákové

13.05.2025

Tvrzení:

  • „Milada Horáková byla agentkou Západu / CIA a zasloužila si trest.“

Tento dezinterpretovaný a účelově šířený narativ tvrdí nebo naznačuje, že:

  • Milada Horáková byla zapletena do špionáže ve prospěch Západu.

  • Spolupracovala s exilovými politiky a cizími zpravodajskými službami.

  • Její poprava byla „spravedlivá“, nebo přinejmenším pochopitelná z hlediska tehdejší „obrany státu“.

Proč je tento narativ nepravdivý a manipulativní?

  • Žádné historicky podložené důkazy o špionáži Milady Horákové neexistují.

  • Její „přiznání“ bylo vynuceno brutálním psychickým i fyzickým nátlakem.

  • Proces byl od počátku inscenovaný politický monstrproces, jehož cílem bylo odstrašit opozici a upevnit moc KSČ.

  • Poprava měla demonstrovat sílu režimu a zároveň vytvořit obraz "zahraničních nepřátel".

Historické pozadí

Kdo byla Milada Horáková?

  • Demokratická politička, právnička, bojovnice za práva žen.

  • Za války aktivní v odboji, vězněna gestapem.

  • Po válce členka ČSNS, důsledná obhájkyně demokratického systému.

Proces s Horákovou (1950)

  • Spolu s dalšími osobami (např. Záviš Kalandra, Jan Buchal) byla obviněna z údajného „vedení spiknutí a velezrady“. Přitom pouze hájila demokratické hodnoty a komunistickému režimu vadila právě pro svou odvahu a zásadovost.

  • Proces byl řízen z Moskvy a měl za cíl kriminalizovat demokratickou opozici.

  • Během výslechů byla opakovaně ponižována, izolována, vyslýchána desítky hodin bez spánku (viz výpovědi svědků a historiků).

  • O rozsudku smrti rozhodovala Komunistická strana, nikoliv nezávislý soud.

Co je na tomto narativu nebezpečné?

  • Relativizuje justiční vraždu a normalizuje politické násilí.

  • Pokouší se rehabilitovat komunistickou diktaturu jako oprávněnou obranu proti „vnějšímu nepříteli“.

  • Poškozuje historickou paměť a bagatelizuje utrpení obětí komunistické zvůle.

  • Podporuje nedůvěru vůči demokratickým institucím („i ti tehdy byli zrádci“).

SHRNUTÍ

Milada Horáková nebyla špionka, ale oběť justiční vraždy. Její proces byl zcela zmanipulovaný, řízený komunistickou stranou a měl za cíl odstranit demokratické oponenty. Tvrzení o její spolupráci se Západem je součástí dlouhodobé dezinformační linie, která má za cíl očišťovat komunistické zločiny a relativizovat historii. Odpovědnost za její smrt nesou tehdejší komunistické elity – a dějiny to nezpochybnitelně dokázaly.