DEZINFORMACE
a 
HYBRIDNÍ HROZBY

V časech nejistoty, krize a složitých změn roste poptávka po jednoduchých odpovědích. Autoritářští lídři či populisté nabízí iluzi pořádku a „pevných řešení", která se sice často míjí s realitou, ale působí lákavě. Využívají strachu, frustrace a pocitu ztráty kontroly nad světem. Slíbí rychlý pořádek místo pomalé demokracie. Stačí „ukázat na viníka", potlačit složité diskuse a prosadit „jednu pravdu". Iluzi „dobré vlády pevné ruky" vytváří v dnešní době Vladimír Putin, Alexandr Lukašenko i Si Ťin-pching.

Psychologové tomu říkají kognitivní zjednodušování – mozek má tendenci vyhýbat se komplexitě, obzvlášť v situacích ohrožení. V roce 2016 publikoval Steven Pinker (Harvard) rozsáhlý výzkum, který ukazuje, že právě v obdobích ekonomické nejistoty, kulturních změn a rostoucího chaosu mají lidé větší tendenci tíhnout ke konzervativně-autoritářským řešením.

Dále víme, že lidé s nízkou důvěrou ve stát a instituce jsou náchylnější věřit autoritářům, kteří slibují „že zatočí s byrokraty, elitami, Bruselem". Ztráta důvěry v klasickou politiku otvírá dveře těm, kdo používají jednoduchá hesla místo řešení. To vidíme v Česku například u SPD, komunistické KSČM nebo tzv. antisystémových hnutí, která zjednodušeně slibují „zrušení Green Dealu", „zastavení války vyjednáváním" nebo „odchod z EU", aniž by popsala důsledky.

Historické příklady ukazují, že právě ve chvílích, kdy se společnost uchylovala k autoritářům ve jménu jednoduchých řešení, přišla o svobodu i stabilitu – viz nástup fašismu v Itálii či nacismu v Německu.

Odkazy na zdroje:

• Pinker, S. Enlightenment Now. Penguin, 2018.

• Mounk, Y. The People vs. Democracy. Harvard University Press, 2018.

• Norris, P. & Inglehart, R. Cultural Backlash: Trump, Brexit, and Authoritarian Populism. Cambridge University Press, 2019.

• Democratic Rights Popular Globally but Commitment to Them Not Always Strong. Pew Research Center, 2020.

Protože lidský mozek miluje příběhy – ne složitá fakta. Evolučně jsme nastaveni na rychlé úsudky, protože kdysi rozhodovaly o přežití. I dnes dáváme přednost jednoduchým narativům s jasným viníkem a „zápletkou" před komplikovanou realitou.

Zjednodušení a „kognitivní lenost": Informace dnes proudí obrovskou rychlostí. Místo ověřování máme tendenci přijímat to, co „zapadá" do našich názorů nebo emocí. Odborníci (např. Daniel Kahneman, nositel Nobelovy ceny) mluví o heuristikách a zkratkách, které mozek používá k úspoře energie – bohužel i za cenu omylů.

Konspirační teorie jako emocionální kotva: Nabízí jednoduché vysvětlení složitých jevů – a především pocit, že „vidím pravdu, kterou ostatní nevidí". To člověka posiluje v identitě a dává mu „výhodu insidera". Studie (např. by Karen Douglas z University of Kent) ukazují, že lidé věřící konspiracím mají často nižší důvěru ve stát, pocity bezmoci, úzkosti nebo sociální izolaci.

Dezinformace se šíří rychleji než fakta – zvlášť na sociálních sítích. Výzkum MIT z roku 2018 ukázal, že nepravdivé informace se sdílí až 6× rychleji než ověřené zprávy – protože jsou emocionálně silnější a překvapivější.

Polarizace společnosti a algoritmy: Internet a sociální sítě nás zavírají do tzv. informačních bublin (echo chambers), kde slyšíme hlavně to, co chceme slyšet. To utvrzuje víru v dezinformace a izoluje nás od opačných názorů.

Dopady? Víra v konspirace snižuje ochotu účastnit se demokratických procesů, podporuje nedůvěru k institucím, a v krizových situacích (pandemie, válka) může vést k reálnému ohrožení zdraví či bezpečnosti.

Odkazy na zdroje:

• Kahneman, D. Thinking, Fast and Slow. 2011.

• Vosoughi, Roy et al. The Spread of True and False News Online. Science, 2018.

• Douglas, K. M. et al. The Psychology of Conspiracy Theories. Current Directions in Psychological Science, 2019.

• Sunstein, C. R., & Vermeule, A. Conspiracy Theories: Causes and Cures. 2009.

Umělá inteligence (AI) a deepfaky dramaticky proměnily krajinu dezinformací a hybridních hrozeb. Zatímco v minulosti si dezinformátoři vystačili s falešnými články nebo vytrženými citacemi, dnes mohou vytvořit zcela věrohodné video nebo zvukový záznam, který napodobuje veřejnou osobnost – a lidé mu často věří.

Co je deepfake? Jde o digitálně upravený obsah – nejčastěji video nebo zvuk – vytvořený pomocí technologie strojového učení, která dokáže napodobit obličej, hlas či způsob vyjadřování konkrétní osoby. Využívá tzv. generativní sítě (GANs).

Hrozby a dopady:

• Ztráta důvěry v realitu – lidé si začínají klást otázku: „Co je vlastně pravda?" To oslabuje veřejnou debatu a podporuje cynismus.

• Šíření dezinformací a manipulace voličů – např. v době voleb mohou deepfaky napodobit výroky politiků, které nikdy neřekli, a poškodit tak jejich důvěryhodnost.

• Mezinárodní konflikty – Rusko, Čína i další autoritářské režimy deepfaky testují jako nástroj psychologických operací, ovlivňování veřejného mínění i rozkladu důvěry v západní instituce.

Příklady z praxe:

• V roce 2022 kolovalo falešné video s ukrajinským prezidentem Zelenským, ve kterém údajně vyzývá k kapitulaci Ukrajiny – šlo o deepfake.

• V roce 2023 vznikla falešná audio nahrávka Joe Bidena, která měla vzbudit dojem, že trpí mentální poruchou.

• V Česku se v komunálních a prezidentských volbách objevily účelově zmanipulované obsahy vydávané za vyjádření některých kandidátů – přestože šlo o jednoduché „cheapfake" úpravy, AI technologie se v tomto prostoru rychle prosazuje.

AI urychluje tvorbu dezinformací:
Moderní jazykové modely (např. LLaMA, GPT apod.) mohou být zneužity pro automatickou produkci velkého množství zavádějících článků, titulků či komentářů – tzv. bot-farmy na steroidech. To umožňuje zaplavit veřejný prostor „toxickým šumem", ve kterém je pravda obtížně rozpoznatelná.

Na co si dát pozor:

• Nenechte se unést „senzací" – ověřujte zdroje a informace.

• U videí sledujte nepřirozený pohyb rtů, očí nebo gest.

• Důvěryhodné zpravodajské weby a fact-checkingové portály (např. Demagog.cz, AFP Fact Check) často deepfaky rozkrývají (tématu se věnují také Patrik Kořenář, Kovy a někteří další tvůrci na YouTube či Hero Hero).

Odkazy na zdroje:

• Deepfakes and Synthetic Media: Reality or Threat? NATO StratCom COE, 2021.

• Chesney, R., Citron, D. Deep Fakes: A Looming Challenge for Privacy, Democracy, and National Security. California Law Review. 2019.

• Facing Reality? Law Enforcement and the Challenge of Deepfakes. Europol, 2022.

• The disinformation risks of AI-generated text. Brookings Institution, 2023.

Falešné profily na sociálních sítích nejsou jen kuriozitou – jde o systematicky nasazený nástroj dezinformační války, psychologických operací a manipulace veřejného mínění. Vytvářejí iluzi většiny, polarizují debatu a podkopávají důvěru ve stát, média i instituce.

Proč jsou nebezpečné:

• Podporují radikalizaci a extrémy.

• Šíří dezinformace cíleně a koordinovaně.

• Zesilují nedůvěru v demokracii, EU či Ukrajinu.

• Vytvářejí falešný dojem, že určitý názor je „většinový".

Např. studie NATO StratCom (2020) zjistila, že až 70 % aktivity na některých politických tématech na Twitteru tvořily boty a falešné účty.

Jak je rozpoznat:

1. Nejasná identita: Chybí osobní informace, fotografie působí genericky (často AI generované obličeje), žádná reálná historie.

2. Extrémní aktivita: Sdílí desítky příspěvků denně, často pouze s jedním ideologickým zaměřením.

3. Časté kopírování obsahu: Sdílení stejných nebo podobných příspěvků jako jiné profily.

4. Podezřelá jazyková mutace: Nereálné kombinace jazyků (např. česko-ruský účet s anglickou adresou).

5. Účty bez sociálních vazeb: Nemají komentáře od přátel, nepůsobí „živě".

6. Vznik těsně před volbami nebo krizovou událostí.

Reálný vliv:

• Volby 2016 v USA – podle zprávy Senátního výboru pro zpravodajské služby měly tisíce ruských falešných profilů zásadní vliv na šíření dezinformací mezi americkými voliči.

• Válka na Ukrajině (2022–2025) – síť ruských trollů a fake účtů cílí i na Českou republiku, kde posiluje narativy o „zlé Ukrajině" a „zkorumpovaném Západu".

• V ČR falešné účty podporují kampaně SPD, šíří proti-EU narativy a zpochybňují klimatická opatření nebo vakcinaci.

Co dělat:

• Ověřujte profily přes nástroje (např. whois.domaintools.com u webových stránek, Botometer u Twitteru/X).

• Nahlaste podezřelé účty – většina platforem má možnost hlášení fake profilů.

• Nepodléhejte falešné „většině" – v online prostoru mohou být desítky hlasů jen výkřiky z jedné místnosti.

Odkazy na zdroje:

• Bots, Fake Followers and Influence Campaigns. NATO StratCom COE, 2020.
• Information Manipulation and Coordinated Inauthentic Behavior in Europe. EU DisinfoLab, 2022.
• The Atlantic Council – Digital Forensic Research Lab (DFRLab)

Sociální sítě neukazují realitu — ukazují personalizovaný výběr obsahu, často podle toho, co v nás vzbuzuje emoce. Tím vznikají tzv. informační bubliny (nebo také echo chambers), v nichž uživatelé vidí téměř výhradně názory podobné těm svým. Názory se zde utvrzují, neprověřují.

Co to způsobuje?

• Ztrácíme kontakt s odlišnými názory.

• Dochází k radikalizaci.

• Šíří se dezinformace a konspirační teorie bez korekce.

Například pokud člověk začne sledovat příspěvky, které zpochybňují očkování, algoritmy mu automaticky začnou zobrazovat více podobného obsahu – bez ohledu na jeho pravdivost.

Jak v bublinách fungují konspirace?

• Lidé sdílejí emocionálně silné, ale neověřené informace.

• Jsou potvrzováni svým okolím („Všichni v mém okolí si to myslí taky.").

• Každá kritika je označena za cenzuru nebo útok.

• Argumenty „zvenku" jsou automaticky odmítány jako zmanipulované.

Typický příklad: QAnon v USA – původně okrajová konspirační teorie se díky sociálním sítím rozšířila mezi miliony lidí, navzdory její naprosté absurdnosti. Podobně u nás šíří bubliny narativy jako „EU chce zničit národní státy", „válku na Ukrajině spustil Západ" nebo „klimatická změna je výmysl".

Důsledky:

• Společnost se dělí na nesmiřitelné tábory.

• Fakta přestávají být společným základem debaty.

• Ztrácí se důvěra ve média, stát, vědu i demokratické instituce.

Podle výzkumu think-tanku PEW Research Center (2022) až 64 % Američanů uvedlo, že neví, čemu z informací na sítích věřit, přičemž největší problém vnímají v uzavřenosti svých informačních komunit.

Co s tím?

• Sledujte záměrně různé zdroje.

• Ověřujte si informace u renomovaných médií nebo fact-checkerů (např. Demagog.cz, Manipulátoři.cz, AFP Fact Check).

• Učte děti i dospělé mediální gramotnosti – včetně toho, jak fungují algoritmy.

• Nenechte se řídit jen emocemi – ty sociální sítě záměrně zesilují.

Odkazy na zdroje:

• The spread of true and false news online. MIT, Vosoughi, Roy & Aral, 2018.
• News consumption across platforms. PEW Research Center, 2022.
• Tackling disinformation online. European Commission, 2023.
• The Social Dilemma documentary. Center for Humane Technology, 2021.

K dezinformacím a kritickému myšlení:

- CASSAM, Quassim. Konspirační teorie. Dnešní svět. Praha: Filosofia, 2020. ISBN 978-80-7007-653-8.

- FINEMAN, Mia. Faking It: Manipulated Photography before Photoshop. 2012. (V angličtině o falšování fotografií v historii.)

- MCNAIR, Brian. Fake news: falsehood, fabrication and fantasy in journalism. Disruptions: studies in digital journalism. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2018. ISBN 978-1-138-30679-0.

- PICHA, Marek. Kritické myšlení a rekonstrukce argumentu. Online. Brno: Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-6730-1. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9b617ee0-29a6-11eb-bd18-005056827e51. [cit. 2025-04-21].

- ROSLING, Hans; ROSLING, Ola a ROSLING RÖNNLUND, Anna. Faktomluva: deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět - a proč jsou věci lepší, než vypadají. Pod povrchem. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2018. ISBN 978-80-7555-056-9.

- STRACHOTA, Karel. Co dělat? Jak reagovat? Jak postupovat?: ...když někdo blízký věří dezinformacím, případně je šíří... [Praha]: Člověk v tísni, 2023. ISBN 978-80-7591-078-3.

- ŽANTOVSKÝ, Petr. Čítanka z teorie a praxe dezinformace a propagandy. Praha: Oeconomica, 2019. ISBN 978-80-245-2327-9.

K historii a pokusům o její desinterpretaci (zejména v souvislosti s Ruskem):

- BLOCH, Marc. Obrana historie, aneb, Historik a jeho řemeslo. Online. Historické myšlení. Praha: Argo, 2011. ISBN 978-80-257-0403-5. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:70d13490-4760-11e6-a5c5-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- CROZIER, Brian. Vzestup a pád sovětské říše. Online. Praha: BB art, 2004. ISBN 80-7341-349-3. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:d40737d0-fbc6-11e9-a41d-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- EMMERT, František. Rok 1968 v Československu. 2., přepracované a rozšířené vydání. Brno: Clio, 2017. ISBN 978-80-906911-0-0. 

- GERBET, Pierre. Budování Evropy. Online. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0111-7. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:b11964d0-2494-11e6-8803-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- CHANG, Yong a HALLIDAY, Jon. Mao: příběh, který možná neznáte. Online. Praha: Beta, 2006. ISBN 80-7306-272-0. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:1fc342e0-314b-11ea-a83e-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- JIČÍNSKÝ, Zdeněk. Charta 77 a právní stát. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-43-8. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:1d9d3370-18ce-11e6-8884-005056827e52.

- JIRKOVÁ, Klára a ČERMÁK, Aleš (ed.). Formování historie: interpretace dějin z pohledu různých států. V Praze: Akademie výtvarných umění ve spolupráci s nakl. Ausdruck Books, 2012. ISBN 978-80-87108-37-6.

- KYNDROVÁ, Dana. Rituály normalizace: Československo 70.-80. let = The rituals of normalization : Czechoslovakia in the 1970s and 1980s. [Praha]: KANT, 2011. ISBN 978-80-7437-044-1.

- PULLMANN, Michal. Konec experimentu: přestavba a pád komunismu v Československu. Online. Praha: Scriptorium, 2011. ISBN 978-80-87271-31-5. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:87143710-f52a-11e7-a97b-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- SNYDER, Timothy. Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem. Druhé, upravené vydání. V Praze: Paseka, 2022. ISBN 978-80-7637-335-8.

- SNYDER, Timothy a BRANDON, Ray. Stalin a Evropa: napodobit a ovládnout, 1928-1953. Moderní dějiny. Polanka nad Odrou: Past Product, 2019. ISBN 978-80-906778-5-2.

- SNYDER, Timothy. Černá zem: holokaust - historie a varování. V českém jazyce vydání první. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-655-4.

- VYKOUKAL, Jiří; LITERA, Bohuslav a TEJCHMAN, Miroslav. Východ: vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Online. Druhé vydání. Praha: Libri, 2017. ISBN 978-80-7277-561-3. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:4c1b8530-d852-11e8-bc37-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- ZUBOV, Andrej Borisovič (ed.). Dějiny Ruska 20. století. Praha: Argo, 2014-2015. ISBN 978-80-257-0921-4.

- ZUBOV, Andrej Borisovič. Rusko 1917: katastrofa : přednášky o ruské revoluci. Praha: Argo, 2021. ISBN 978-80-257-3445-2.

K současným poměrům a jevům a jejich historickým kořenům:

- BARŠA, Pavel. Západ a islamismus: střet civilizací, nebo dialog kultur? Politologická řada. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001. ISBN 80-85959-96-8. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:657135e0-1c7f-11e4-8e0d-005056827e51.

- FERGUSON, Niall. Civilizace: Západ a zbytek světa. Zip. Praha: Argo, 2014. ISBN 978-80-257-1114-9.

- FERGUSON, Niall. Vzestup peněz: finanční dějiny světa. Online. Historické myšlení. Praha: Argo, 2011. ISBN 978-80-257-0337-3. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:eda9d0c0-a875-11e9-9209-005056827e51. [cit. 2025-04-25].

- FERGUSON, Niall. Válka světa: dějiny věku nenávisti. Online. Historie. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1650-8. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:b8010b00-df3e-11e4-8565-005056827e52. [cit. 2025-04-25].

- FERGUSON, Niall. Colossus: vzestup a pád amerického impéria. Praha: Dokořán, 2005. ISBN 80-7363-026-5.

- HODAČ, Jan a STREJČEK, Petr. Politika Ruské federace v postsovětském prostoru a střední Evropě. Online. Monografie. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2008. ISBN 978-80-210-4721-1. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:435a5ab0-d7a8-11e4-97af-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- KŘÍŽ, Zdeněk = doporučuji většinu monografií, článků a analýz v letech 2022-2025, soupis na stránkách Masarykovy univerzity v Brně ZDE

- MARSHALL, Tim. V zajetí geografie: jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku. Přeložil Jan PROKEŠ. V Praze: Rybka Publishers, 2018. ISBN 978-80-87950-49-4.

- NAÍM, Moisés. Černá kniha globalizace. Online. Moderní dějiny. Praha: Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-866-2. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6ce77b40-be7c-11e5-b5dc-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- SMOLÍK, Josef a ŠMÍD, Tomáš. Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století. Online. Monografie. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2010. ISBN 978-80-210-5288-8. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c73c4e60-6328-11e8-be96-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- SNYDER, Timothy. Cesta k nesvobodě: Rusko, Evropa, Amerika. V českém jazyce vydání první. V Praze: Paseka, 2019. ISBN 978-80-7432-981-4.

- SNYDER, Timothy. Tyranie: dvacet lekcí z 20. století v obrazech. V českém jazyce vydání první. Praha: Prostor, 2021. ISBN 978-80-7260-509-5.

- ZUBOV, Andrej Borisovič. The Russian catastrophe and chances to overcome it. [Brno]: Masaryk University Press, 2023. ISBN 978-80-280-0384-5.

- Aktuálně

- DeníkN

- Dějiny s současnost

- E15

- Forbes Česko

- Politico

- Reflex

- Soudobé dějiny

- Voxpot

Výběr konkrétních článků:

- HAMPL. Stanislav et. al. Reflexe novodobých českých dějin, sametové revoluce a současného vývoje v názorech veřejnosti. Naše společnost, roč. 9, 2011, č. 1. Dostupné na: https://cvvm.soc.cas.cz.  

- RUPNIK, Jacques. Politika vyrovnávání s komunistickou minulostí. Česká zkušenost. Soudobé dějiny, roč. 9, 2002, č. 1.

- Bezpečnostní informační služba

- Česká tisková kancelář (České noviny)

- Český statistický úřad

- Institute for the Study of War

- The Economist

- Transparency International

- Velitelství informačních a kybernetických sil

- Voronoi

Výběr konkrétních článků:

- Coining lies. Kremlin spends 1.5 Billion per year to spread disinformation and propaganda. Debung.org, 8. 8. 2022. 

- Global Risks 2024: Disinformation Tops Global Risks 2024 as Environmental Threats Intensify. World Economic Forum, 10. 1. 2024.

- Grimes DR (2016) Correction: On the Viability of Conspiratorial Beliefs. PLOS ONE 11(3): e0151003. Dostupné z: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0151003 (Studie o nemožnosti utajení konspirací a dezinformací; dostupné online a v angličtině)

- BADE, Klaus J. Evropa v pohybu: evropské migrace dvou staletí. Online. Utváření Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-559-5. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c09a6c80-bcf6-11e4-b2e2-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- BELLAMY, Chris. Absolutní válka: Sovětský svaz za druhé světové války - moderní dějiny. Online. Historie. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1821-2. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:b40a7640-4f4e-11eb-b4d1-005056827e51. [cit. 2025-04-23]. 

- BRANDES, Detlef. Češi pod německým protektorátem: okupační politika, kolaborace a odboj 1939-1945. V čes. jaz. vyd. 1. Obzor. Praha: Prostor, 1999. ISBN 80-7260-017-6. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:915c1300-fb9b-11e3-9789-005056827e52.

- DAVIES, Norman. Evropa: dějiny jednoho kontinentu. V českém jazyce 2., rev. vyd. Obzor. Praha: Prostor, 2005. ISBN 80-7260-138-5.

- Dějiny do kapsy - dlouhodobá edice monografií od nakladatelství Triton

- Dějiny států - dlouhodobá edice monografií od nakladatelství Lidové noviny.

- DURMAN, Karel. Popely ještě žhavé: velká politika 1938-1991. Online. [Díl II., Konce dobrodružství 1964-1991]. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1536-3. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a1d0a1d0-0017-11e4-9789-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- ELLINGER, Jiří. Neville Chamberlain: od usmiřování k válce: britská zahraniční politika, 1937-1940. Online. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-987-4. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:515eb420-e1c7-11e4-a475-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- FERGUSON, Niall. Britské impérium: cesta k modernímu světu. Online. V českém jazyce vyd. 1. Obzor. Praha: Prostor, 2007. ISBN 978-80-7260-175-2. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:3c7e1f10-4de8-11e8-9a44-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- FERRO, Marc. Dějiny kolonizací: od dobývání po nezávislost 13.-20. století. Online. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-837-2. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:82687900-ad4d-11e5-b5dc-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- FIALA, Petr a PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. Online. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. ISBN 978-80-7325-180-2. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:d6237580-970b-11e4-94a8-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- FIGES, Orlando. Lidská tragédie: ruská revoluce 1891-1924. Praha: Beta-Dobrovský & Ševčík, 2000. ISBN 80-86278-72-7. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:e042cf30-5087-11e5-bf4b-005056827e51.

- GADDIS, John Lewis. Studená válka. Online. V Praze: Slovart, 2006. ISBN 80-7209-843-8. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:7620b860-160a-11e8-bdb0-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- GEBHART, Jan a KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938-1939: svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha: Paseka, 2004. ISBN 80-7185-626-6.

- GILBERT, Martin. Druhá světová válka: úplná historie. Online. Praha: BB/art, 2006. ISBN 80-7341-933-5. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:500f9960-29ae-11eb-bd18-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- HILBERG, Raul. Pachatelé, oběti, diváci: židovská katastrofa 1933-1945. Online. Historické myšlení. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-472-3. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:7c5e2ac0-b76a-11e4-a7a2-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- HRBEK, Jaroslav. Draze zaplacená svoboda: osvobození Československa 1944-1945. Online. Praha: Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-976-5. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:bc94d620-0a8f-11e5-ae7e-001018b5eb5c. [cit. 2025-04-23].

- HROCH, Miroslav. Na prahu národní existence: touha a skutečnost. Online. Kolumbus. Praha: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0809-6. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:f61dded0-cb6e-11e2-a712-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- IVANOV, Miroslav. Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové. Online. Praha: Betty, 1991. ISBN 80-900-993-1-9. [cit. 2025-04-23].

- JUDT, Tony. Poválečná Evropa: její historie od roku 1945. V českém jazyce vydání čtvrté, v nakladatelství Prostor třetí. Obzor. Praha: Prostor, 2021. ISBN 978-80-7260-487-6.

- KAPLAN, Karel. Pět kapitol o Únoru. Online. Knihy - dokumenty (Doplněk). Brno: Doplněk, 1997. ISBN 80-85765-73-X. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:eb349a50-47ea-11e4-8113-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- KAPLAN, Karel. Proměny české společnosti (1948-1960). Online. Část první. Česká společnost po roce 1945. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2007. ISBN 978-80-7285-079-2. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a3f41850-9771-11e5-ac67-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- KAPLAN, Karel a PALEČEK, Pavel. Komunistický režim a politické procesy v Československu. Online. 2. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2008. ISBN 978-80-7364-049-1. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:68bb3440-de70-11e4-8565-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Online. Díl první, Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Dějiny českých zemí. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-027-6. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:f1363f60-bb9d-11e2-b6da-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Online. Díl první, Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). 2., opr. vyd. Dějiny českých zemí. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-195-7. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:373993d0-e3cc-11e2-9923-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- KELLER, Jan. Odsouzeni k modernitě: co hledá sociologie a našla beletrie. Praha: Novela bohemica, 2015. ISBN 978-80-87683-53-8.

- KERSHAW, Ian. Na horské dráze: Evropa 1950-2017. Praha: Argo, 2019. ISBN 978-80-257-2971-7. 

- KOKOŠKA, Stanislav. Praha v květnu 1945: historie jednoho povstání. Online. Válka a mír v moderní době. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-740-7. [cit. 2025-04-23]. 

- KŘEN, Jan. Konfliktní společenství: Češi a Němci 1780-1918. Online. Vyd. 4., V nakl. Karolinum 1. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2177-7. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:e0040410-cb3b-11ea-b7a2-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- LAINOVÁ, Radka; HLAVIČKOVÁ, Zora a STRAKA, Michal. Diktatury v rukavičkách?: autoritativní režimy v meziválečném období - Maďarsko, Polsko, Litva, Estonsko a Lotyšsko. Online. Dějiny do kapsy. V Praze: Triton, 2003. ISBN 80-7254-334-2. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a895cfe0-a4f5-11e3-b833-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- LENDEROVÁ, Milena (ed.). Žena v českých zemích od středověku do 20. století. Online. Česká historie. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-988-1. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:1ae02530-43e0-11e4-aded-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- LUŇÁK, Petr. Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Historická řada. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-29-X. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:5f64d7e0-b3f5-11e2-b6da-005056827e52.

- PAULINYI, Ákoš. Průmyslová revoluce: o původu moderní techniky. České vyd. 1. Historie. Praha: ISV, 2002. ISBN 80-86642-02-X. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:1ebd5c20-2ea7-11e4-8e0d-005056827e51.

- PEČENKA, Marek; STELLNER, František; VLČKOVÁ, Jitka a HONZÁK, František. Evropa v proměnách staletí. 3. aktualiz. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-025-X.

- PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu. Online. Vyd. 4. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1121-8. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:f629f600-2c14-11e3-8d9d-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- PITSCHMANN, Vladimír. Jaderné zbraně: nejvyšší forma zabíjení. Historie a vojenství. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0784-6.

- Přepište dějiny poprvé, podruhé, potřetí - série knih od Michala Stehlíka a M. Gromana.

- RAPPORT, Michael. Evropa devatenáctého století. Dějiny Evropy. Praha: Vyšehrad, 2011. ISBN 978-80-7429-061-9. 

- TAYLOR, A. J. P. Poslední století habsburské monarchie: Rakousko a Rakousko-Uhersko v letech 1809-1918. Online. Brno: Barrister & Principal, 1998. ISBN 80-85947-26-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9e83a8c0-d52d-11e3-b110-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- TINDALL, George Brown a SHI, David E. Dějiny Spojených států amerických. Online. 2. opr. vyd. Dějiny států. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996. ISBN 80-7106-088-7. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:80ab9be0-a705-11ef-a1c1-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- Velké dějiny zemí Koruny české - dlouhodobá edice monografií od nakladatelství Paseka

- SEKANINA, Milan. Kdy nám bylo nejhůře?: hospodářská krize 30. let 20. století v Československu a některá její východiska. Online. Otazníky našich dějin. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-213-9. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:89c14c20-ecc0-11e4-b834-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- SCHULZE, Hagen. Stát a národ v evropských dějinách. Online. Utváření Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-393-2. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:70d78e60-2762-11e3-9319-005056827e51. [cit. 2025-04-23].

- SUCHÝ, Petr. Reagan a říše zla: vývoj americké zahraniční politiky a vztahů mezi supervelmocemi v letech 1981-1989. Online. Politologická řada. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004. ISBN 80-7325-046-2. [cit. 2025-04-23].

- ŠMÍD, Tomáš a VAĎURA, Vladimír (ed.). Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru. Online. Politologická řada. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2007. ISBN 978-80-7325-126-0. Dostupné z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:18cd0b70-5f55-11e8-be96-005056827e52. [cit. 2025-04-23].

- Bruselský diktát - podcast Hospodářských novin

- Bruselské chlebíčky - podcast Radiožurnálu

- Česká televize (ČT 24) - Interview ČT24, 90' ČT24 ad. + novináři v rámci ČT: Jakub Szántó, David Borek, Václav Moravec, Michal Kubal, Martin Řezníček ad.

- Český rozhlas PLUS - Osobnost PLUS, Pro a proti, Na Východ, Názory a argumenty ad.

- DVTV (Drtinová, Veselovský)

- Kecy a politika - Pedros Michopulos, Bohumil Pečinka

- OVĚŘOVNA - iRozhlas

- V souvislostech (diskuze s odborníky, pořad TV Noe)

- Jiří Padevět (publicista, spisovatel) 

- Tomáš Halík (teolog a historik) 

- Jacques Rupnik (historik) 

- Irena Kalhousová (odbornice na Izrael) 

- Vlastislav Bříza (odborník na Ukrajinu)

- Lenka Víchová (ukrajinistka)

- Timothy Snyder (historik, dějiny střední Evropy a Rusko) 

- Miloš Gregor (politolog, odborník na dezinformace)

- Daniel Štrobl (psychiatr) 

- Jakub Horák (spisovatel, producent a satirik)

- Zdeněk Kříž (historik) 

- Alexandr Mitrofanov (novinář a komentátor)

- Jakub Landovský (politolog, VŠ pedagog a bývalý velvyslanec při NATO)

- Zbyněk Dubský (Fakulta mezinárodní vztahů VŠE)

- Michal Smetana (Pražské centrum pro výzkum míru)

- Michael Romancov (politický geograf)

- Martin Svarovský (bezpečností analytik, geopolitika) 

- Martin C. Putna (literární historik, kritik, pedagog)

- Dana Drábová (jaderná inženýrka, regionální politička)

- Ondřej Vetchý (herec a vysokoškolský pedagog)

- Zdeněk Svěrák (dramatik, scénárista, herec, spisovatel)

- Jiří Trávníček (literární teoretik, historik) 

- Josef Šaur (slavista, historik)

- Devadesátá (projekt Knihovny Václava Havla)

- Fokus Václava Moravce 

- Historie.cs 

- Hyde Park Civilizace + Věda 24 (Daniel Stach) 

- MUsíme to vědět (pořad FF MU Brno) 

- Muzeum paměti XX. století

- Nezkreslená věda na kanále YouTube Otevřená věda

- Přepište dějiny (Michal Stehlík, Martin Groman)

- Science & Technology Club

- What the fact (pořad ČT na YouTube)

- Životy slavných a Slavné dny (tým Pavla Zuny)

- Jirka vysvětluje věci 

- Dejepis Inak

- Segment 

- Martin Mikyska - Tohle není MÚPI

- Události Luďka Staňka

- Standashow

- Jan Špaček

- Cynické zprávy Radovana Samotného

- U kulatého stolu  

- Ondřej Tesárek alias Bratříček a show My jsme Západ 

- Kovy / Karel Kovář 

- Ivo Zelinka

- Matyáš Zrno (CNN Prima NEWS)

- Martin Bartkovský

- Roman Máca 

- Tomáš Etzler

- Radek Bartoníček

- Filip Titlbach

- Čestmír Strakatý

- Andreas Papadopulos

- Jindřich Šídlo

- Europarlament přehledně

- Odbor strategické komunikace státu

- účty na X (často také na FB a Instagram): Roman Kolář - politika a dezinfo, valkanaukrajine.info, Tony Pášma, Katie Koch, Nezvaný host, budouciuciteldejepisu, evropaneasi, Lazz Lazz, Eylon Levy, Visegrád24, Alexandr Romancov, Jan Betlach, Paula, Jan Neubauer, Jan Bartošek, Ivo Zelinka, Kožený Jiří, Vasyl Kapustej, Kamil Krilov, Dana Drábová, Zdeněk Šarapatka, Pavel Telička, Lukáš Valenta, Anastasiia Sihnaievska, Bety Kovac, Džamila Stehlíková, Lukáš Valenta, Martina Fraňková, M. Vondrák, Aktuálne o Ukrajine, Ústav pro studium internetových idiotů, Jenny Nowak, Igor Sushko, Poslední skaut, Lucie Amálka, Jiří Jícha, Artur Rehi, bětka báthory, Erik Tabery, Dozaista Pesimista, Filip Horký, Borowitz, Vojtěch Gibiš, Sváťa Barek, Barbora Mercury, Nora Fridrichová, Mladí proti fašismu, Jay in Kyiv, Eva_CZ1, Fíla Srp, A. Günsberger, Illumicati, NEXTA, FORUM 24, ČT24, Události a komentáře, NATO, Seznam zprávy ad. 

- účty politiků na X: Petr Pavel (prezident ČR), Miloš Vystrčil (ODS), Martin Dvořák (STAN), Matěj - starosta z Tetína (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Vít Rakušan (STAN), Jan Farský (STAN), Adam Trunečka (STAN), Andrej Polesčuk (STAN), Jana Černochová (ODS), Jan Lipavský, Tomáš Zdechovský, Markéta Pekarová-Adamová (TOP-09), Petr Fiala (ODS), Miloš Vystrčil (ODS), Luděk Niedermayer (ODS), Eva Decroix (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL), Alexandr Vondra (ODS), Marian Jurečka, Vladimír Votápek (Piráti), Miroslava Němcová, Jiří Čunek, Jiří Dolejš, Miroslav Kalousek, Václav Láska, Pavel Fischer, Michal Šimečka (PS), Pavel Macko ad.

- AFP Fact Check (rozkrývání fake news v anglicky mluvícím světě) 

- BezDezinfa

- Demagog.cz

- Euractive

- Hlídač státu

- Konspirátori.sk

- Manipulátoři.cz 

- Moderní dějiny

- Nadační fond nezávislé žurnalistiky (zejména MediaRating či Mapa médií)

- Visegrádský jezdec